Díl 15.: Má vlast: USA

Americká studentka Lisa

1.       Odkud pocházíš? Můžeš popsat své město?

Narodila jsem se a vyrostla ve Washingtonu DC., tak jak jistě očekáváte, je to velmi velké město plné rozmanitostí. Hlavně na jaře, když kvetou třešně.

2.       Chtěla bys něco ve své zemi změnit?

Každá země má své silné a slabé stránky a USA nejsou výjimkou. Užívám si německý životní styl se všemi těmi pekařstvími na každém rohu a  dostupnou veřejnou dopravou. Ale těším se na ústřední klimatizaci a vodu v restauraci zdarma.

3.       Jsi spokojená s politickou situací ve své zemi?

Jako stážistka jsem pracovala ve Velšském národním shromáždění a viděla jsem jak každodenní práce vlády malé země, změnila mnoho mých dřívějších pohledů na politiku. Doufám, že američtí politici se budou snažit věnovat více času a prostředků, které by jim pomohly efektivně  a důkladně řídit vládu.

4.       Jaká je vaše místní specialita?

DC je velice rozmanité místo, je velmi těžké určit jedno jídlo, jako typické. Na druhou stranu, je docela jednoduché najít vynikající jídlo jakékoliv národnosti....tohle je zde velice běžné ...mísit pupusu (pečená plněná placka původem ze Salvádoru) a hned potom pho (vietnamská polévka).

5.       Jaké jsou vaše tradiční zvyky, svátky?

Určitě Den díkuvzdání, to je jeden z těch nejtradičnějších svátků. Rodiny se sejdou a pohromadě připravují spoustu chodů, tedy hlavně krocana, brusinkovou omáčku, chlebovou nádivku, brambory, nejrůznější zeleninu a dýňový koláč. Před jídlem se všichni postavíme okolo stolu a každý vysloví něco, za co je vděčný.

6.       Co a proč studuješ v Německu?

Studuji dvojobor němčina a evropská studia. První rok jsem strávila v Cardiffu na fakultě Evropské politiky a pak tedy v Münsteru na Westfälische Wilhelm Universität, kvůli zlepšení mých jazykových znalostí a taky protože jsem chtěla poznat zase jinou kulturu. V roce 2012 jsem se účastnila výzkumného projektu v oboru filozofie v Cáchách. Není lepší způsob,jak tohohle dospět, něž se do toho zcela ponořit.

8.       Můžeš porovnat německou kulturu s tou americkou?

Srovnávání dvou kultur je vždy velmi zajímavé. Americká kultura byla velmi ovlivněna německými migranty z 19.století. Ale dnes bych řekla, že jsou si dost podobné...když Američan přijede do Německa (nebo naopak) bude příjemně překvapen.

9.       Můžeš jmenovat nějaké stereotypy o Němcích?

Když Američan přemýšlí o typickém Německu, vybaví se mu Bavorsko: všichni nosí lederhosen (kožené kalhoty), pijí pivo, žijí v horách s pár kravami, naštvaně pokřikují a jsou trochu rezervovaní k ostatním...Ale více lichotivě jsou Němci známí pro svou přesnost a dochvilnost a taky jejich obezřetné chování, co se ekonomiky týče.

10.   Co je nevhodné říkat nebo dělat ve tvé zemi?

Je možná vhodné vyvarovat se politických a náboženských témat, pokud hovoříte s člověkem a moc dobře ho neznáte.

11.   Jsi pyšná na svou zemi?

Jsou lidé, kteří jsou šťastni za ty všudypřítomné americké vlajky a jí hamburger ve jménu svobody, ale  já se nechci podílet na takovémto chování. Nicméně taky mi hodně času zabere omlouvání se za mou národnost, když jsem právě v Německu...což není ze strany Němců tak docela fér.

12.   Chtěla by ses přestěhovat?

Po promocích se chci vrátit na několik let do Evropy. Myslím si, že žít v zahraničí, dává člověku mnohem lepší perspektivu a naučí se žít a oceňovat jinou kulturu,domnívám se, že tohle je neocenitelná zkušenost.

13.   Víš něco o České republice?

Ještě jsem v Česku nebyla, ale slyšela jsem, že pěkně zapadá do středu Evropy s míšením východních a západních vlivů. Praha je světově proslulá a rozhodně ji chci navštívit.

Láká vás cesta do USA?

Vaše T.

Díl 14.: Má vlast: Brazílie

São Paulo

Brazilský student medicíny Luis.

1. Odkud pocházíš? Můžeš popsat své město?

Pocházím ze São Paula v Brazílii.

Mé město je poněkud složité popsat, protože je velké, větší než by mělo... a nikdo ti nemůže říct, že ho zná dokonale. Každý člověk zná z něho jen malou část, většinou ta místa, kterými chodí denně, nebo části centra města. Ale, upřímně řečeno není příliš jasné, kde se centrum přesně nachází.

Blízko jádra města křižují cesty a dráhy staré poničené továrny a prázdná místa. Městská hromadná doprava byla postupně převedena do západní zóny a opravdový trh s realitami se stará o to, zničit staré domy a nahradit je rozměrně menšími výškovými budovami-proces, který nekončí a rozšiřuje se přes více a více sousedství. Produkuje to surrealistické a někdy jakoby válečné krajiny.

Samotné město se potýká s chudobou a neschopností veřejné správy se postarat o své vlastní území a předražený trh s nemovitostmi nebo nedostatečnou infrastrukturu, školy a bezpečnost. Půda není využita, jak by měla být. Lidé platí horentní sumy soukromníkům a není to moc spravedlivé. Většinou si tam pak postaví domky, ale moc peněz jim nezbývá.

Město jako takové je jako monstrum, obří s dvěma tvářemi: život v “centro” není bezpodmínečně lepší než na předměstí a naopak. Samozřejmě je tam několik bohatých sousedství, kde je život lepší, ale je to spíš vzdálené od reality a stejně umělé jako jejich architektura. Například předstírající italské vily nebo domy se skandinávskými střechami, přizpůsobené na sníh.....u nás v teplé, tropické zemi.

2. Chtěl bys něco ve své zemi změnit?

Ano, obecně bych chtěl změnit mnoho věcí.

Aby stará a historická místa nebyla bourána, aby se tam zachoval duch tradice a úcty. Národní hudba, jména a zvyky jsou podřízeny nové vlně mezinárodní módy. Deštné pralesy by měly být chráněny, jelikož lidé mají právo žít ve své zemi, tam kde chtějí a nebýt tlačeni do “favelas” ve velkých městech. Aby naše příroda a kultura tady byla opravdu pro nás a ne proti nám. Pokud má místo svou vlastní identitu a nekopíruje ostatní (jako mnoho modernistických spisovatelů např. Mario de Andrade), potom to je místo, kde bych chtěl žít. 

3. Jsi spokojen s politickou situací ve své zemi?

Myslím si, že politická situace je odrazem společnosti samotné. Čím je populace vzdělanější, tím více může být vláda vedena tím správným směrem „zdravého rozumu“. Naopak, co se může zdát dobré, může zemi občas zjizvit.  Politická situace v Brazílii je obecně dobrá. Žijeme v demokracii 30 let, a vlastně je to poprvé, co se něco takového stalo. Je to země , kde koncem 19.století byly jen plantážní farmy s vlastníky a otroky. Po většinu 20.století jsme žili v diktatuře fašistického typu, vedeni „elitami“ z minulosti, nutno říct za mezinárodní pomoci. Přerod v demokracii záleží na vzdělané společnosti, která je ochotná popadnout svůj vlastní politický osud a vést ho etickou cestou směrem, kam chtějí. Ale v tomto bodě ještě nejsme.

4. Jaká je vaše typická místní specialita?

Sladké brambory a maniok jsou původně brazilské, stejně jako marakuja, kešu, guava, pequi, para-ořechy, jenipapo, tamarind, třešeň, jabuticaba, aceroly, taro, jamy , abiu, caja, açaí, cupuaçu, papája, soursop, kakao samo o sobě, guarana...

Dá se říct, že denně jíme fazole  na různé způsoby, dušenou zeleninu jako salát s česnekem. Maso je tady levné a chutné, často pořádáme grilovací večírky, kde nesmí chybět tanec jako samba. Máme rádi pečený maniok se slaninou farofa. Existuje taky spousta sladkostí jako arašídy, čerstvá kukuřice, kokosový ořech nebo tykev. Hnědý cukr je sladkost vyrobena z cukrové třtiny a také existuje úprava na džus. Známá sladkost je také quindim vyrobena z vaječného žloutku a kokosu....

Evropané si na naše jídlo zvyknou velmi rychle a zcela si ho zamilují, to je také jeden z důvodů proč se jim nechce zpět domů J

5. Jaké máte tradice či svátky?

Svátek svatého Johna je nejdůležitější událost, tančíme, jíme, hrajeme a obvykle je i obrovský ohňostroj. Pijeme teplý nápoj quentão.

6. Co a proč studuješ v Německu?

Studuji medicínu a jsem zde na výměnném pobytu.

7.Můžeš srovnat německou kulturu s tou brazilskou?

Nejlépe se tohle dá srovnávat, když člověk prožije ten rozdíl na vlastní kůži. Vnímá shodné a odlišné body. Kultury nikdy nejsou zcela stejné.

Myslím si, že když Evropané a lidé ze Severní Ameriky mají nějak definovat Jižní Ameriku, často hovoří o stereotypech, takových, jaké vidí v Hollywoodu. Ale je to jen vytržené z kontextu.

U nás máme komplexní společenství produkující unikátní životní styl, literaturu a umění, stejně jako akademické aktivity zejména v humanitních vědách. Zároveň se na sebe snaží nahlížet sebekriticky.

Kromě toho bych řekl, že tato společenství by neměla být vnímána jako stará kultura, ale tradiční kultura mísící se s místním koloritem.  Kultura neznamená jen zvyky a způsoby (které chudoba může produkovat), avšak tento pojem znamená správný a jedinečný způsob nahlížení na svět v autentické interpretaci všeho. Vlastnit „správnou“ kulturu je něco většího a možná dnes více spojováno s náboženstvím než s místem nebo jazykem. V tomto smyslu se dá těžko konstatovat, že jihoamerické země mají jednu velkou kulturní jedinečnost. Samozřejmě je tady mnoho prořídlých domorodých kmenů s jejich vlastním jazykem zejména v Amazonské oblasti, kterou se antropologové snaží kontaktovat a informovat o křesťanství, ukončit jejich tradiční kulturu a přizpůsobit je dnešnímu konzumu, znásilnit jejich vlastní kulturu….a připodobnit je nám. Naštěstí existují výjimky.

Brazílie byla kolonií, stejně jako jiné jihoamerické země a proto jazyk, způsob života, náboženství, hodnoty či způsoby přijatelného chování sem byly zavlečeny zvenčí. To zvenčí je  „správné“, kdežto původní  „barbarské“.

Země  „nového světa“ jsou  země přistěhovalců, které byly založeny pro potřeby rozšiřujícího se kapitalistického  systému v Evropě a byly obvykle ovládány silnou vládou, která sloužila ke zbohatnutí elitám.

I přes tohle všechno existují kulturní rozdíly. Řekl bych, že Brazílie je země s malou národní hrdostí. Lidé tady nepláčou před národní vlajkou (to by se muselo udát něco VELMI silného například ve spojitosti se zeměmi, které Brazilci moc nemusí). Proto prostě neuznávají sebe jako součást tohoto místa a kultury. A to se mi nelíbí.

Sergio Buarque de Hollanda říká, že Brazilci jsou od Španělů odlišní v pravidlech chování a neformálnosti, i když to zní směšně. Lidé se snaží být nebo vypadat, jako by byli blízcí přátelé, toto může vest k přetvářce. Souvisí to s ekonomickou organizací, kde pouze úzký okruh lidí má politickou moc a oprávnění k podnikání. Máte o to usilovat, jinak nebudete mít nic….Jeho slavná kniha "Raizes do Brasil" z roku 1937 je dobrý začátek pro kulturní diskusi.

8.Co by neměl cizinec říkat/dělat, když přijede do Brazílie?

Může říkat co chce, nikoho neurazí.

9. Jsi pyšný na svou vlast?

Ne.

10. Chtěl by ses přestěhovat do jiné země?

Můžu žít kdekoliv….tam, kde mi to bude dávat osobní smysl. Pokud bych žil izolovaně bez interakcí …změnil bych to.

11. Víš něco o České republice? 

Moc ne, snad jen mě napadají pojmy jako České království, Habsburkové, třicetiletá válka, Rakousko-Uhersko, první světová válka, ČSR, německá invaze, druhá světová válka, pražské jaro….

Chtěl bych vědět víc!

Láká Vás Brazílie?

Vaše T.